Nevyužitá příležitost digitalizace brzdí útěk od „montovny“

Průmyslovým podnikům chybí lidé, vyrábí se pro zahraniční odběratele s nízkou marží, energeticky náročné výrobní procesy a technologie drtí české firmy. Reakcí je škrtání, snižování rozpočtů, úspory. A bohužel často i velmi krátkozraké rušení digitalizačních projektů. To je ale jen jeden z důvodů proč digitalizace (především) v průmyslových podnicích u nás nefrčí tak, jako v jiných zemích kolem nás. Cesta ale stále nezarostla… jen je potřeba myslet na to, jak může digitalizace lidem život zjednodušovat a ne komplikovat.

Proč je digitalizace sprosté slovo

Některé podniky digitalizují, či jsou jako plně digitalizované již založené. Viděl jsem některé opravdu dobré. Ale pak jsem také zažil řadu podniků, kde se sice o digitalizaci mluvilo, protože to je moderní, ale rovnou padala prohlášení jako „je to drahé“, „to u nás nebude fungovat“, „na to nemáme čas, musíme vyrábět“ a pak moje oblíbená „to musí rozhodnout matka“ (myšleno centrála v zahraničí). Často jsou to ale jen zástupné důvody pro ty klíčové – nechce se nám dělat změna a bojíme se práce navíc, kterou by to zpočátku vyžadovalo. To je lidsky pochopitelné, ale úspěšné firmy s tím umí bojovat formou kvalitního řízení změny (Change Management). Vysvětlit přínosy pro firmu, najít výhody pro lidi. Motivovat lidi k aktivní podpoře změny v rámci programu ambasadorů je také osvědčený přístup. V praxi se také ukazuje, že úspěšnější jsou firmy, kde je změna řízena a podporována nejvyšším vedením v duchu „kdo chce zapalovat, musí hořet“.   

Velké sousto? Nemusí být.

Ti, kdo se brání digitalizaci často poukazují také na neúspěšné, nebo neúměrně dlouho trvající projekty. Megalomanské projekty, často tlačené nadnárodními korporacemi, opravdu často trvají dlouho a nepřináší očekávané výsledky. Spálí se hodně energie, ještě více investic a pak se projekt v tichosti odloží.

Je potřeba mít velkou a smělou vizi, ale jednotlivé kroky musí být reálné. Ideálně realizovatelné relativně rychle, samostatně a postupně. Ze zkušeností doporučuji volit mezi první takové, které přináší zjednodušení práce lidí, jsou lehce nasaditelné a přínos je rychle viditelný.  S tím mohou pomoci nové technologie jako IoT, AI či Cloud.

Příkladem může být projekt sledování spotřeby energií ve výrobě s cílem identifikace možných úspor. Při využití tradičního přístupu a technologií z oblasti řízení výroby se jednalo o projekt na rok a s cenou řádově miliony korun. Ale při využití moderních IoT zařízení a cloudové platformy pro sběr a vyhodnocení dat se nakonec jednalo o jednotky měsíců a nižší stovky tisíc korun. A v tu chvíli se projekt rázem vyplatilo realizovat. Bylo k tomu jen potřeba přestat uvažovat v zajetých kolejích.

Příležitost k opravdové změně

Změna myšlení a postupů je totiž klíčem k reálné digitalizaci. Přináší možnost změnit a především optimalizovat procesy právě díky využití digitálních nástrojů. Vynechat některé kroky a činnosti díky automatizaci, změnit návaznosti a pracovní toky. To může výrazně pomoci zefektivnit fungování, přinést úspory, zrychlit odezvu na klientské požadavky a tím i zvýšit konkurenceschopnost. K tomu ale musíme nejen dobře popsat stávající procesy, ale především je pochopit a díky tomu umět definovat potřebnou změnu. Protože bez změny a optimalizace je to elektronizace a ne digitalizace. Role byznys/procesního konzultanta a technologického průvodce je tak pro úspěch digitalizace kritická. Firma musí být současně připravena naslouchat i pohledu zvenčí a být ochotna ke změnám zažitých postupů.

Údržba strojů a výrobních technologií nám může posloužit jako dobrý příklad tohoto rozdílu. V řadě společností tým údržby pravidelně kontroluje stroje a zařízení, zapisuje stav či opravy a údržbu do provozního deníku. V posledních letech se často zavádějí různé elektronické evidence těchto činností, sledují se úkoly údržby a efektivita řeší větším tlakem na rychlost provádění úkonů a případné externí náklady. Pravá digitalizace ale spočívá ve využití prediktivní údržby. Tedy digitálním sledováním provozu strojů, jejich stavu, měnících se parametrů. Takový sběr pomocí moderních nezávislých IoT senzorů je možné relativně jednoduše realizovat i na starších strojích. A tato data pak pomocí strojového učení a umělé inteligence vyhodnocovat a včas detekovat potřebu včasné údržby. Tím se prodlouží životnost strojů, eliminují neplánované odstávky a snižují náklady.

Nejen výroba, ale i produkt

Digitalizace interních procesů podniku a výroby je ale začátek. Nutná podmínka. Dalším cílem je posunout se od prosté výroby, i když optimalizované, k inovacím v oblasti produktů. To může přinést výraznější nárůst přidané hodnoty a tím i marže pro tuzemské firmy. A inspirace vlastními digitalizačními projekty se rozhodně hodí. Vždyť například nabídnout koncept prediktivní údržby k vyráběným zařízením a strojům v případě strojírenské společnosti se přímo nabízí. Nebo monitorování přepravních podmínek u citlivějších či dražších zařízení – například detekce teplotních výkyvů či nárazů.  

Důležité je začít

Zažil jsem klienty, kde se několik let plánoval velký digitalizační projekt. Je jedno, zda to bylo zavedení PLM či třeba řízení výroby. Trvalo to dlouho a často nakonec ani nedopadlo. Je dobré mít velké ambice a vizi celkové digitalizace, ale současně je velmi důležité reálně začít a prokázat výhody digitalizace na konkrétních a reálných procesech. Skutky více než slova (plány).  

Ukázkou rozdílných přístupů je řešení sledování pohybu rozpracovaných výrobků výrobním procesem. Jedna varianta počítá s detailním sledováním pohybu jednotlivých kusů v reálném čase a s přesnou lokací na centimetry. Znamená ale také celkem velkou investici, vyžadující složitější schvalování a delší návratnost. A také možnost, že se projekt nakonec nebude realizovat. Druhá varianta sleduje přítomnost skupin výrobků na jednotlivých výrobních stanovištích. Což pro přehled o průběhu zakázky procesem, hodnocení výkonnosti a efektivity procesu či detekci příležitostí pro optimalizaci plně postačuje. Navíc je tato varianta výrazně rychlejší pro implementaci a pochopitelně násobně levnější. Tedy dá se rychle začít a prokázat přínosy.

Nové technologie pomohou

Rychlé a efektivní výsledky jsou v začátcích reálně dosažitelné právě zvolením menších cílů. A současně s využitím moderních a progresivních technologií jako jsou internet věcí (IoT) či umělá inteligence (AI). Co třeba rychlé zavedení monitoringu spotřeby energií pomocí bezdrátových IoT zařízení a vyhodnocení pomocí AI s detekcí úniků či nestandardních spotřeb? Nebo využití příložných vibračních senzorů na výrobní stroje, které pomocí analýzy založené na AI dokáží detekovat blížící se poruchu, či sledovat výrobu? Tyto nové technologie umožňují rychle a levněji realizovat digitalizační projekty, nebojte se je vyzkoušet.

Časté chyby při digitalizaci:

• Megalomanské představy a plány.
• Chybí jasná vize a „cestovní“ plán.
• Digitalizace procesů tak jak jsou – tedy spíše jen „elektronizace“.
• Potřeba a podpora nevychází od nejvyššího vedení.
• Podcenění konzultační fáze a tím nepochopení reálných potřeb a přínosů.

Doporučení jak začít:

• Mít vizi a podporu vedení.
• Vybrat na začátek jednodušší oblasti.
• Hledat oblasti s jasným přínosem.
• Měnit procesy, ne je jen elektronizovat.
• Byznys a procesní poradenství není luxus.
• Zaměřit se na řízení změny a adopci nových technologií uživateli.
• Získat interní zkušenosti a ty nabídnout i svým klientům.

Kde mohou pomoci IoT a AI technologie:

• Prediktivní údržba strojů a zařízení.
• Vzdálený monitoring strojů (vlastních i vyráběných).
• Úspory a monitoring energií.
• Sledování výroby i pro starší stroje.
• Automatizace interních procesů.